Exkurze do Osvětimi

V úterý 3. října se výběr žáků 8. – 9. tříd zúčastnil poznávacího zájezdu do Osvětimi (Auschwitz, Birkenau). Po 4 hodinách jízdy jsme stáli před novou budovou památníku. Naše výprava byla rozdělena do dvou menších skupin. Hlavami nám běžely představy, co se asi za vysokými betonovými zdmi skrývá. Mísily se v nás obavy i zvědavost. Zvažovali jsme, o čem asi mohly ty statisíce obětí přemýšlet před vstupem do pekla na zemi. Na rozdíl od nich nás čekala jen šokující prohlídka místa, kde lidský život neměl žádnou cenu.

V první části prohlídky jsme se vydali do hlavního tábora Auschwitz (Osvětim). Prošli jsme pod jedním ze symbolů tohoto místa, bránou s nápisem Arbeit macht frei – Práce osvobozuje. Naši průvodci nám velmi poutavě popisovali osudy vězňů i zvyky v táboře. Procházeli jsme mezi 28 „baráky“, kolem popraviště, spalovacích pecí i místa, kde po ukončení 2. světové války popravili strůjce nelidských podmínek ve vyhlazovacím táboře. Bylo velmi obtížné vstřebat všechny informace a téměř nemožné si představit, co se zde asi dělo. Po hodině a půl jsme se autobusem přesunuli do druhého tábora, vybudovaného později.

Tábor Birkenau (Březinka) byl obrovský. Budovy zde byly dřevěné, nezaizolované. Šli jsme kolem kolejí, na které přijížděly transporty s vězni. Procházeli jsme po místě, kde probíhaly selekce obyvatel. V zadní části tábora je umístěno pietní místo s deskami v národních jazycích obětí, které těmito krutými podmínkami prošly – nedaleko míst, kde kdysi stály spalovací pece a byly vyhloubeny jámy na lidský popel…

Z názorů žáků:
„ Pocity jsem měl strašný, hrozný. Ty pokoje měli hrozné. Ta plynová komora byla děsivá. Bylo hrozné to i vidět.“
„ Přišlo mi zajímavé, že průvodkyně uměly mnoho jazyků. Nechutné mi přišlo, že to byli převážně Židé, kvůli jejich bohatství.“
„V Osvětimi mě nejvíce zasáhly plynové komory a ustřižené vlasy.“
„Zaujalo mne, že vše bylo původní – plynové komory, vystavené vlasy, kufry, brýle….“
„Velmi mne zasáhly všechny informace o deportacích do táborů, následné selekci, zabíjení a okrádání vězňů. Stále nedokážu pochopit, že jsem šla cestou smrti.“