Tematický den: My proti šikaně aneb nebojme se o ní mluvit

Prevence šikany na ZŠ Kneslova – tematický den:

My proti šikaně aneb nebojme se o ní mluvit

Dne 2. 6. 2009 proběhl na naší škole další projektový den. Tentokrát jeho obsahem bylo téma v současné době hodně diskutované – ŠIKANA. Ne tím, že bychom snad aktuálně řešili podobné problémy u nás na škole, ale z hlediska celospolečenského, zejména týkajícího se mládeže na základních, středních školách, internátech apod.
Organizační schéma dne bylo tradiční – třídy se rozdělily do 4 skupin, po škole bylo rozmístěno 7 stanovišť, které skupiny žáků, podle předem připraveného harmonogramu, procházely.
No a samozřejmě průvodci byli žáci 9. tříd.
Nejvíce pozoruhodná byla stanoviště, na kterých se žáci 6. – 8. ročníků dozvěděli kolik stádií šikany existuje a čím jsou charakteristická. Poznali i nejmodernější způsob šikanování – kyberšikanu. Aby nezůstalo jen u „suché“ teorie, na každé stádium sehráli jejich spolužáci z 9. tříd scénky, kde bylo šikanování více názorné. Všichni „herci“ byli fantastičtí!!! Od těch, kteří hráli oběti, přes ty, kteří měli odvahu se jich zastat až po agresory. Při zhlédnutí dramatizace nejbrutálnějšího 4. a 5. stadia šikany, se kterým se člověk nejvíce může setkat na internátech, v domovech mládeže nebo dříve na vojně, naskakovala člověku až husí kůže. Tak se vyjadřovali jak žáci, tak i učitelé.
Další stanoviště byla následující:v po­čítačových učebnách žáci vyhledávali na stránkách www.minimalizacesikany.cz informace o šikaně obecně i návody, co dělat. Dále zde zhlédli dva krátké videopříběhy.
Stanoviště v odborné učebně bylo založeno na zhlédnutí čtyřicetiminutového filmu „Mezi stěnami“. Velmi sugestivní příběh o šikanovaném Jakubovi byl natočen podle skutečné události. O to více byli žáci vyděšeni brutalitou, kterou dokáží vynaložit někteří jejich vrstevníci.
Stanoviště umístěné v jídelně bylo rozděleno na dvě části. V první žáci vyplnili anonymní dotazník mapující jejich vztahy v třídním kolektivu. Dále je jejich starší spolužáci provedli informacemi z předem připravených plakátů. A tak se dozvěděli, které trestné činy šikana může naplňovat, jak je to s trestní odpovědností, jaká opatření mohou očekávat od školy, poslechli si rady dětem, které jsou šikanovány nebo svědkům tohoto chování, dozvěděli se, co všechno mohou udělat a hlavně, že toto chování je nepřijatelné, odsouzeníhodné, že si jej nikdo nezaslouží a je nutné ho potrestat.
V poslední 5. hodině se kolektivy rozešly do svých kmenových tříd a spolu s třídními učiteli vytvořily svoji vlastní třídní chartu proti šikanování. Ta se skládá z pravidel, která by měl třídní kolektiv dodržovat a žáci se současně dohodli i na následcích při jejich porušování. Dále zhodnotili celý projektový den.
A tak již nyní mohu vyjádřit svoje uspokojení a konstatovat, že se jim dnešní den líbil a že si z něho odnesli hodně emocionálních zážitků a informací. Tímto samozřejmě povídání si o problematice šikany na naší škole nekončí, ale troufnu si říci, že žáci druhého stupně teoreticky vědí, co šikana obnáší a jak se mají zachovat, když se dostanou do její blízkosti.

„Děcka, moc vám všem děkuji. Byli jste fantastičtí! Díky patří i mým kolegům – p. uč. Šatinské, p.uč. Smětákovi a p.uč. Korábovi za pomoc při dramatizaci jednotlivých stádií šikany.“

Mgr. Simona Podaná, autorka projektu a školní metodik prevence